Egon Bondy – básník, filozof, udavač (Tranzit display, Praha, 27. 5.)

412235100221006_bondy-r1
zvětšit náhled +
akcesdafgads

Tranzitdisplay vás zve

Dittrichova 9/337, Praha 2

www.tranzit.org

http://www.tranzitdisplay.cz/en/content/275-1900-kka2-egon-bondy-basnik-filozof-prorok-udavac

KKA2 Egon Bondy: Básník, filozof, prorok a udavač

Středa 27.5. 2015    19:00

Básník, spisovatel a filozof Egon Bondy byl legendou už od svého mládí a nimbus polomýtické postavy ho obklopuje dodnes. Na debatním večeru Kritického klubu A2 se zaměříme na tuto mnohostrannou, inspirativní a značně problematickou osobnost. Hlavní témata večera budou vyplývat z tematického čísla kulturního čtrnáctideníku A2, které bylo Bondymu věnováno. Jak se vyrovnat s jeho mnohostranným odkazem a jak ho aktualizovat? Jak dnes číst jeho básně, jejichž kritické vydání nyní konečně vychází? Co si dnes můžeme vzít z jeho dalších literárních a filozofických prací? A jak reagovat na jeho podceňovanou spolupráci s StB, která byla ve skutečnosti zřejmě mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo? O těchto i dalších otázkách budou diskutovat esejista Michal Jurza a politolog Ondřej Slačálek. Debatu bude moderovat Jakub Vaníček.


http://www.advojka.cz/archiv/2015/10/jules-verne-ceskeho-mysleni

František Dryje (z Ankety o Bondyho významu):

„…Bondyho říkankový sarkasmus přece jen dolehl k nahluchlým uším dnešních mainstreamových literaturních kritiků a kritiček, pro něž je například Havlíčkova Stalinska epocha španělskou vesnickou botou a Effenbergerův cynismus fantazie metou intelektuálně nedostižnou, kteří v nedávné diskusi o takzvané angažované poesii museli svými skřípajícími zuby skousnout holý fakt, že sociokritický rozměr poesie je nejen možný, ale i básnicky relevantní.

Takže čísti Bondyho dnes znamená mimo jiné šířit osvětu!“


Mirek Vodrážka: Filosofický sendvič

http://www.advojka.cz/archiv/2015/10/filosoficky-sendvic

„Jak chutná Bondyho dílo?

Klíma, Mao, Oskar. To jsou tři krycí jména, pod nimiž ve spisech StB vystupoval agent Zbyněk Fišer, známý jako Egon Bondy. Z archivních materiálů je evidentní, že jeho spolupráce s tajnou policií nevzešla z mravní slabosti, ale z ideové síly a z přesvědčení. (…) Zatímco ostatní v existenciální starosti a „v panice“ varovali druhé, aby likvidovali důkazy, které by StB mohla použít proti nim, Bondy věděl, že může jít klidně do kina. Nemusel se obávat ani domovních prohlídek, ani že přijde o rukopisy nebo že skončí ve vězení. Věděl, že se mu jako dlouholetému spolupracovníkovi StB nemůže nic stát. Právě tam, kde se zdá, že Bondyho dílo hovoří svobodně či kriticky o moci, ve skutečnosti promlouvá jejím diskursem. Zatímco underground se zrodil z touhy vyřazovat se z moci, a tak ji oslabovat, Bondy zůstal v temnotách jejího bartolomějského zajetí.“